Beznaděj v životě

08.06.2019

Otázka:
Píšu z beznaděje a povědomí o jakémsi konci života... Nemám již žádnou sílu dál trpět ani nemám dost odvahy zemřít. A to jsem měl velké schopnosti, ale celý život se rozpadl jako led pod ranou obřího kladiva.
Už jsem prošel fází optimismu, nadšení, víry v dobro, boje, odporu, úsilí, proseb, stížností, modliteb o pomoc, afirmací, meditací a jiných nesmyslů, které důrazně doporučují "rádoby" chytrolíny a jiné komerční guru. Nejhlubší zklamání a uvědomění si přítomnosti v životě chronického klamání, strach z toho, že budu ponižován, mě opět přivedlo k úplnému konci.
Je mi mnoho let a nikdo na Zemi nezná o mně pravdu. Mám tři jména, dvě data narození, spoustu vymyšlených biografií, a to vše je obrana proti pokusům mě ponížit nebo usoužit, které potkávám celý svůj život.
Neodvažuji se hodně psát a vyprávět, protože si vážím Vašeho času. Stokrát jsem žádal o pomoc, ale bylo mi mudrlantský doporučováno zaplatit si nějaký kurz nebo koupit nějakou další knihu. Mám takový pocit, že komerce a lhostejnost vůči ostatním vládnou všem. Zemři, ale zaplať. Buď už jsou všichni ateisté pod rouškou víry nebo cyniky? Nevím. A já chci jen, aby alespoň někdo mě provedl diagnostiku a řekl mi, proč žiji v tomto světě se všemi těmi vlastnostmi, které oplývám.
Vždycky ke mně lidé přišli jen kvůli pomoci a zapomněli na mě v době oslav, zatímco já sám pří tom všem žil celý život v nouzi a chudobě.
V poslední době se mi hrozný stres podepsal na zdraví, byla mi nalezena v moči krev a lékař řekl, že mám s největší pravděpodobností rakovinu močového měchýře.
Prosím, pomozte mi alespoň zbytek dnů prožít tak, aby bylo mi jasné, kdo jsem a proč žiji.
Téměř vždy mi říkali bílá vrána a mysleli si, že jsem jiný než ostatní. Ale pro něco jsem přece jen přišel na Zemi? Prosím, pomozte mi si to uvědomit.

Odpověď:
Celý Váš život - to jsou přehnané ambice, konzumenství a očekávání many z nebe.
I první polovina mého života byla těžká. Pozvedl jsem se však nad situací a začal napodobovat stav šťastného člověka, aby se mnou mohli lidé komunikovat. Naučil jsem se hrát na kytaru, žertovat, když mi bylo na duši hrozně, naučil jsem se oprošťovat. Přestal jsem čekat na něco od života a snažil se žít v přítomnosti - s tím, co mám.
Ulevilo se mi, když jsem pochopil, že konzument neustále čeká na něco od svého osudu, ale není třeba čekat - je potřeba brát. A pokud se to nedaří, je potřeba hledat jiné možnosti. Zároveň jsem analyzoval svůj stav, abych dokázal pomoci ostatním přežít v podobných situacích. Začal jsem brát s humorem své případné neúspěchy a neštěstí.
Pochopil jsem, že je možné rozvíjet se za jakýchkoliv podmínek.

Vím, o čem mluvím. Vše lze překonat, hlavní je, jaký k tomu budete mít postoj. Velikost neštěstí nebo štěstí určuje sám člověk. Nepřesvědčujte se o tom, že jste nešťastný člověk, který nedostal hračku s názvem "štěstí". Pokud jste naživu a víceméně zdravý, máte spoustu možností a život je krátký. Krev v moči je indikátorem Vaší sklíčenosti, nic víc.
Změňte svůj vnitřní stav, začněte se radovat z života a něco dělat. A také přemýšlejte o tom, jak pomoci ostatním, kteří jsou slabší než Vy. To pomáhá nalézt sílu ducha.

Mimochodem, to, co považujete za neštěstí, je ve skutečnosti Vaše spása. Ztrácíme všechno to, co jsme dali nad lásku k Bohu. Světlá budoucnost se otevřela před Vámi, začal jste žít v této budoucnosti a uctívat ji. Musel jste jí ztratit, a to se nazývá smrt.

Vás shůry politovali a dali Vám spásu v podobě krachu budoucnosti, tedy zhroucení nadějí, plánů a blahobytu. Zrada a podvod je také krach budoucnosti a tudíž uzdravením duše, která se odvrátila od Boha. Vás shůry zachraňují tím, že Vám pomáhají vrátit správný systém priorit a Vy si stěžujete a nepřijímáte tuto spásu.

V mládí jsem také žil budoucnosti a nechápal, proč jsem byl neustále podváděn a zrazován, proč se všechny mé naděje zhroutily. Teprve pak jsem si uvědomil, že to bylo pro mě spásou.
Mimochodem, proč si myslíte, že by Vám každý měl pomoci zdarma? Každá práce musí být zaplacena, a "zadarmo" pod krásnou rouškou pracují jen idealisté.
Obecně, pečlivě si přečtěte mé knihy - možná konečně něco pochopíte.

Sergej Lazarev - 40 otázek o duši, osudu a zdraví, 2. část