City a láska u dětí...

Před početím duše člověka, dlouho přebývajíc ve stavu odpoutání, nahromaďuje velké množství lásky.
DÍTĚ ŽIJE city a LÁSKOU.
Proto jsou jeho možnosti očisty větší, než u dospělého. A podle toho, jak se utváří vědomí a směřování k lidským hodnotám, se stále více s přibývajícími léty zesiluje závislost na lidském, zmenšují se možnosti očisty a stále rychleji se plíží stáří.

Proto - nakolik uplatňujeme na dětech ne lidskou, ale Božskou logiku, o kolik více se snažíme rozvíjet jejich city, a ne myšlenky, o tolik pomaleji budou u nich probíhat procesy vadnutí.Mnozí rodiče si dělají starosti s tím, že jejich děti začínají pozdě mluvit, nehledě na jejich vnímavost a vysokou citlivost. Ve skutečnosti je BRZDĚNÍ VĚDOMÍ PRO DÍTĚ blaho, umožňuje mu déle se soustředit na lásku a citové poznání světa.

Nějak jsem ihned pochopil jednoduchou pravdu: Po dětech nelze nikdy nic požadovat, je jim možné pouze pomáhat. Je potřeba jim pomáhat ve vypracování správného vztahu ke světu, je jim třeba pomáhat modlit se každý den, je jim třeba pomáhat, aby se chovali dobrosrdečně k sobě i ostatním lidem. Lidská logika vyžaduje - Božská - pomáhá.K dítěti se musíme chovat jako k Božské bytosti. Jakékoliv podráždění a nespokojenost ve vztahu k dítěti je ukazatelem našeho nesprávného vztahu ke světu. Vychováváme láskou a pomocí, ne rozkazy a požadavky.
A opět začíná pedagogika sebevýchova pedagoga a rodiče.Nesnažte se rozvíjet u vašeho dítěte schopnosti a talenty, všechny své síly věnujte VÝCHOVĚ JEHO DUŠE!
Nejprve - láska, dobrosrdečnost, štědrost, soucit, a až potom všechno ostatní.

Zvýšené schopnosti při nepřítomnosti mravnosti - to je pomalá sebevražda. Nejprve musí být velká duše a pak - velké možnosti.

O výchově

Každý den učte své děti, že uvnitř jsou všichni lidé dobří a spojení s Bohem, že hlupák i génius jsou to samé. Před jídlem ať se modlí. První bonbón ať dají druhým a až pak ať si vezmou pro sebe. Učte je pomáhat druhým, zapomínaje na sebe, přemýšlet a starat se nejprve o druhé, pak o sebe. Častěji s nimi jděte do přírody. Choďte s nimi více pěšky a koupejte je ve studené vodě. Dávejte jim méně masa, kořeněného a chutného jídla. Nikdy nenuťte děti, aby vše z talíře dojedli. Nenuťte dítě jíst, když nemá chuť. Recitování básniček, hry, divadlo, věnování se hudbě - vše, co odvrací jejich pozornost od zájmů těla k zájmům ducha - vše, co v nich rozvíjí logiku božské jednoty - je pro jejich spásu. Nakolik dokážete změnit svou duši, tj vnímání světa a svůj charakter, natolik šťastné budou vaše děti.

Sergej Lazarev - Diagnostika karmy 2