Když vaše nálada nebude závislá na počasí, tak...
KDYŽ VAŠE NÁLADA NEBUDE ZÁVISLÁ NA NIČEM A NA NIKOM,
PAK V ŽIVOTĚ NĚČEHO DOSÁHNETE ☀️🌨
Jste závislí na počasí?...neboli na okolních situacích?
Když slunce svítí, radujete se? A když začne pršet, smutníte?
Znamená to, že vaše pocity radosti a lásky závisí na okolním světě.
Stáváte se vnitřně závislými. Závislými na svých přáních.
Pokud vidíte, že je vše v životě špatně, nemáte důvod se radovat. Zdá se vám nepřirozené cítit radost a lásku, když k tomu není žádný důvod.
☯️
ALE člověk který se raduje i když je vše špatně, nám sice připadá jako blázen.
A přesto právě takový člověk v životě něčeho dosahuje.
Čím vyšší je úroveň rozvoje člověka, čím více toho může dosáhnout, tím větší musí být setrvačnost lásky v jeho duši. To znamená, že se dokáže radovat, i když je vše proti radosti. Dokáže zachovávat lásku v duši, i když ho okolnosti nutí k nenávisti, opovržení nebo malomyslnosti. Takoví lidé v životě něco dokážou.
Lidé, jejichž city a pocity jsou závislé na prostředí – na počasí nebo životních okolnostech – zůstávají vnitřně závislí.
Co je hřích?
Je to závislost na svých přáních a touhách, závislost na situacích, závislost na instinktech.
TAKŽE:
"KDYŽ TVÁ NÁLADA NEBUDE ZÁVISLÁ NA POČASÍ, PAK V ŽIVOTĚ NĚČEHO DOSÁHNEŠ."
Tedy člověk, který se umí radovat ne proto, že se mu daří, ale navzdory tomu, co se mu děje...takový člověk něčeho v životě dosáhne. To je škola života.
"Zaseješ čin a sklidíš zvyk, zaseješ zvyk a sklidíš charakter, zaseješ charakter a sklidíš osud."
Je potřeba stále pracovat na svém charakteru. Překonávat své špatné zvyky. Učit se ovládat a zušlechťovat své city a pocity. Člověk je v první řadě duše, poté duch a tělo. Proto je třeba pečovat především o svou duši a pěstovat v ní lásku - ne se klanět pouze blahobytu a tělu.
To je škola života.
Život nás neučí tím, že nám vytváří pohodlí, ale tím, že nás vede k vnitřní stabilitě. Teprve když přestaneme reagovat pouze na podmínky a začneme jednat z hlubšího vědomí, začínáme růst.
