Co je štěstí?
Nyní je aktivní propagace sexuality, užívání si života a co nejvíce potěšení.
Potěšení je opravdu jedna z částí štěstí - ale co je vlastně štěstí a pro koho? A jak dlouho může takové štěstí trvat?
Pokud se člověk považuje za tělo, pak potěšení pro takovou osobu je sex, jídlo a pohodlí. Ale koneckonců, člověk je především duše, a proto radost a štěstí je pro něj to, co přispívá k lásce v duši. A láska k Bohu, láska k jiné osobě, milování, přátelství, mateřství, otcovství, přispívají k rozvoji lásky v duši ....
Láska v duši je podporována těmito charakterovými znaky - schopností milovat, schopností porozumět a soucítit s druhou osobou, schopností pečovat, obětovávat, vzdělávat, atd.
Osoba, která usiluje o harmonii, potřebuje tyto vlastnosti rozvíjet.
Osoba, která jen těší tělo, nemůže být nikdy opravdu šťastná. Vždy bude mít pocit nedostatku zevnitř. Emoční prázdnota se zvýší a nemůže být nahrazena potěšeními pro tělo. Navíc bude nevyhnutelně vést ke vzniku onemocnění a snížení energie do budoucnosti.
Na vše potřebujete rovnováhu a správné pokyny. Nejdříve se postarat o svou duši a teprve potom o tělo, pak budete schopni udržet harmonii a cítit opravdovou radost a radost ze života.
Spojení s Bohem - to je nejvyšší štěstí. Kvůli tomuto štěstí k Němu směřujeme. K tomu, abychom vystoupali na následující schod, musíme se odrazit od toho předchozího. Člověk se začíná obracet k Bohu nejprve proto, aby zachránil svoje tělo, potom proto, aby zachránil svou duši, a až potom se rozvoj jednoty s Bohem stává nepřetržitou potřebou a štěstím.
Obvykle se nám zdá, že štěstí k nám přichází zvenčí. Ve skutečnosti zvenčí přichází štěstí tehdy, když vlastníme štěstí uvnitř. Štěstí nepřichází k vnitřně nešťastnému člověku, protože pokud přijde, ten člověk na něm začne být otrocky závislý. A pak se stav jeho duše zhorší, poněvadž závislost činí člověka agresivním, depresivním a člověk v konečném důsledku ztrácí to, kvůli čemu v duši zabíjí lásku.
Úroveň vnějšího štěstí by neměla překročit úroveň štěstí vnitřního. A vnitřní štěstí je stav lásky a radosti. Takový stav vzniká tehdy, když přijímáme Boží vůli, když cítíme a uvědomujeme si, že svět je harmonický, když přijímáme svůj osud a chápeme, že neexistuje žádná náhoda a všechno, co se nám děje, že je pro nás to nejvyšší dobro a jakákoli nepříjemnost je impulsem pro náš rozvoj.
