Cit lásky

17.10.2019

...o citu lásky....

...vůči jinému člověku je mnohem důležitější, než ten člověk sám.

Když jde o lásku, člověk není cíl, ale prostředek. Když milujeme jiného člověka, milujeme to, čím je především: ducha, strukturu lidského pole. Jeho fyzickou schránku, již obvykle nazýváme člověkem, milujeme asi jako oblečení milovaného partnera, které nám ho připomíná. Když nevidíme lidskou duši, tedy pravou podstatu člověka, která je součástí božského principu, může se v nás projevit pokušení lnout k jeho fyzické podobě.

Když říkám, že Boha miluji víc než svého partnera, znamená to, že duchovní princip v něm miluji víc než princip fyzický. Taková láska se nevytrácí, když milovaný člověk přijde o nohu nebo o ruku, když si zohaví tvář, je na léta upoután na lůžko nebo zemře.

Taková láska nehasne, když se mrzačí duše člověka a on se stává mentálním invalidou, protože tato láska není závislá na pozemskosti.

A taková láska nás vede k Bohu.

Sergej Lazarev - Diagnostika karmy 2